Projekty a skupinová práce v 5. A aneb když naši páťáci tvoří...

S páťáky jsme si s tím ale docela poradili. Nevynechali jsme ani projekty, skupinové práce, pokusy ani slohové práce. Děti byly moc šikovné a poradily si i s několika prezentacemi v PowerPointu. V přírodovědě vytvořily krásnou práci Mé dětství, kde popisovaly jednotlivá období lidského života podle svých fotografií. Ve skupinách pracovaly na téma – Lidské tělo, fantazii využily při prezentaci Moje planeta. Ve vlastivědě vyráběly plastickou mapu ČR, provedly nás také pražskými památkami jako průvodci a navrhly týdenní poznávací dovolenou  do vybraného evropského státu. Ve slohu se proměnily na čarodějnice, popisovaly školu svých snů a pustily se i do reklamy.  S jejich prací jsem byla velmi spokojena  a děkuji jim za jejich přístup k online výuce.                                                          Jana Veverková

A jak to vidí děti?

Během online výuky nám paní učitelka zadávala spoustu úkolů: soutěže, slohy, prezentace… 

Mně se líbily prezentace a soutěže. Moje oblíbená prezentace byla na téma moje dětství, protože jsem si u toho sama zavzpomínala, jak to bylo fajn, když jsem byla malá. Vlastivědné soutěže byly také zábavné. Dělali jsme hodně skupinových prací, což nás donutilo být se spolužáky alespoň trošku v kontaktu. Nejvíce mě ve skupince bavilo zpracovávat prezentaci o Rakousku. Paní učitelka nám zadávala hodně samostatných prací. U těch jsme dost často měli zapojit svojí fantazii, což mě bavilo. Mohla jsem si vymyslet svojí vlastní planetu, školu mých snů nebo reklamu.  

Online výuka mi v něčem vyhovovala více. Mohla jsem vstávat mnohem později, při docházce jsem ještě bývala v posteli a v pyžamu a někdy jsem i během výuky svačila (doufám, že paní učitelka nečte Echo ?). Hlavně jsme doma nemuseli mít roušky.  Ale chyběli mi spolužáci a asi jsme neprobrali všechno učivo, co jsme měli.  

Také všem kvůli korona viru omezili sportování, které mi chybělo úplně nejvíc. Naštěstí jsem měla přes půl roku alespoň online tréninky s atletikou. 

 Eliška

Konečně nám končí distanční výuka a já bych vám rád popsal,jak jsem jí prožíval. Nejdříve to negativní a potom to pozitivní. K distanční výuce mám hodně námitek. Například zamrzávání počítače, vypadávání internetu, nevidění se s kamarády. Někdy se mi dokonce posílaly nevypracované úkoly, a přitom jsem je vypracoval (toto není vtip). Radši něco pozitivnějšího. Při distanční výuce mě zaujaly tři věci. Třeba to, jak jsme mohli dělat i geometrii online. Dále mě zaujalo hledání na vlastivědných mapách. A teď to nejzajímavější. Pokusy z přírodovědy. Například pokus páka. Byla nám ukázána páka jako součást jednoduchého stroje. Vždyť i houpačka je vlastně obyčejná páka. Úplně nejlepší jsou však soutěže. Při distanční výuce jsme dělali plno soutěží ze všech předmětů. Nejvíce mě bavily soutěže z vlastivědy a přírodovědy, ale z češtiny a matematiky byly také dobré. Za soutěže jsme získávali body. Soutěže nám připravovala naše paní učitelka Veverková a moc jí za to děkuji. 

 Adam B.

Po Vánocích jsem se do školy nevrátil. Skoro jsem měl pocit, že prožiju dva roky prázdnin. Jenže o těchto prázdninách se učí.

Je to skoro jako ve škole. Dostali jsme nový rozvrh. Téměř každý den jsme   začínali od osmi hodin, jen jsme se nesešli před školou, ale u svých počítačů. Dostali jsme seznam cvičení, která budeme procvičovat. Učili jsme se dohromady, ale i ve skupinkách. Kromě učiva jsme dělali různé pokusy a referáty.

 V IKT jsme se naučili používat Word a powerpoint a tvořili jsme prezentace na různá témata.

To jsem využil v ostatních předmětech. V českém jazyce jsme psali referát například o mojí planetě - místě, kde bychom chtěli žít. Popsal jsem planetu, kde lidé žijí na stromech z pravěku, dělají sklepy pod zemí. Jedí to, co jim příroda dá a jsou pořád šťastní.

Také jsme měli psát o tom, jak jsme se probudili jako čarodějnice. Vymyslel jsem si čaroděje z polárního kruhu. Všechno bylo bílé, já jsem měl oblečení z kůže ledního medvěda a klobouk z kůže polární lišky. Měl jsem schopnost vše zmrazit. Mohl jsem jíst jen studené jídlo a zahřál mě ledový oheň, který jsem dokázal vyčarovat.

Za úkol jsme měli vyzkoušet, jak funguje páka. Připravil jsem si na zahradě prkna, kládu a cihly a odpoledne jsem měl s kamarádem o zábavu postaráno. Přišli jsme na to, že není důležité mít  na každém konci prkna stejný počet cihel, ale také to, jak jsou daleko od středu.

Paní účitelka nám dávala různé hry na procvičování probrané látky, které byly zábavné. Ani jsem neměl pocit, že se učím.

Spolužáky jsem dlouho neviděl, učení před monitorem bylo určitě jiné než ve třídě. Výuku místo školního ruchu doprovázely výpadky techniky. Ale i tak se mi škola moc líbila. Často jsme se moc nasmáli nejen komentářům paní učitelky, ale i hláškám spolužáků.

Učilo se jinak, bylo to zajímavé, nové i zábavné. Ale do naší školy jsem se už těšil! Paní učitelce bych strašně moc rád poděkoval, že to s námi tak pěkně zvládla.

Jakub

Mně projekty osobně velmi vyhovovaly, dostávali jsme zajímavá a zábavná témata, u kterých jsme mohli hodně využít představivost a já si myslím, že byly projekty vybrané správně. Psali jsme každý nápad, který nás napadl a fantazie neměla hranice.

Mě osobně nejvíc bavila práce Já čarodějnice nebo čaroděj. Popisovali jsme do podrobna, jak vypadáme, co jíme, jaká používáme kouzla a kde bydlíme a často jsme se u toho dost nasmáli, bavila mě také ještě práce škola snů, kde jsme navrhovali, jak bychom si představovali školu a co bychom na ní vylepšili nebo změnili. Také mě hodně zaujala moje planeta, kde jsme navrhovali, co na naší vymyšlené planetě žije a jak vypadá, jaké je tam obydlí atd. Také jsme dělali různé soutěže, které mě bavily.

Myslím, že jsme měli skvělé projekty.                    

 Adam P.

Při online hodinách mě nejvíce bavily slohy v power pointu. Dále rád vytvářím reklamy a všechny druhy prezentací. Velmi mě těší, že jsem se při online hodinách naučil rychle psát na počítači. Také jsem se naučil lépe se orientovat na internetu. Měli jsme většinou jenom tři vyučovací hodiny denně, což mi vyhovovalo. Také jsem měl někdy školu od desíti. Měl jsem více času jít ven nebo strávit čas s rodinou. 

Mrzelo mě, že v době karantény jsme neměli fotbalové tréninky a jiné další koníčky. Častým problémem při online výuce byl zlobící internet, učíme se doma tři a proto často internet nefunguje. Rád budu také vzpomínat na online výuku, protože jsem měl více času na jiné věci, ale už jsem se těšil do školy na kamarády. 

 Tobiáš

Distanční výuka byla velmi namáhavá , ale mělo to i nějaké výhody, protože jsme mohli hrát různé hry. Ale mělo to spíš nevýhody.  Neměli jsme osobní kontakt s kamarády a při testech  nebyli někteří vždy fér. 

 Při online výuce jsme dělali různé projekty, jak ve skupinkách a nebo jako jednotlivci. 

Všechny práce mě moc bavily, ale kdybych si měl vybrat, které byly pro mne nejlepší, 

tak  bych řekl    Škola snů. Škola snů mě nadchla, protože jsme měli napsat, jak by vypadala naše škola a nebo co bychom na ní vylepšili.

Zajímavá byla taky práce, jaká bych byl/a čarodějnice/čaroděj.  Když jsme si pak prezentovali práce    všech dětí, tak jsem se někdy i výborně pobavil a někdy to bylo  dost zajímavé. 

A nakonec, co jiného než moje oblíbené památky. Psát o památkách byla strašná zábava a dozvěděl   jsem se i něco zajímaveho o některých památkách. Nejvíc mě zaujal referát  o Chrámu svatého Víta,  Národním divadle, Obecním domě a pochopitelně i referát, který jsem vypracoval já - Rotunda            svatého   Martina na Vyšehradě. 

Na začátku jsem psal o různých hrách, nejvíc mě bavila hra Plácni krtka lopatou. Paní učitelka nám    posílala i únikovky, u kterých jsme si zopakovali učivo a ještě se i pobavili. 

 Jára